CHATA A FÓRUM


Ten dům u lesa mlčel… až do té noci 🔥

Ahoj. Píšu to sem anonymně, protože mi to pořád nedá spát.

Bylo mi 17. Léto 2018. Chata po babičce na samotě u Brd. 300 metrů od nejbližšího baráku, kolem jen les. V noci totální ticho.

První 3 noci v pohodě. Čtvrtou noc jsem nemohla spát. Kolem 2:30 jsem slyšela praskání. Jako když někdo šlape po suchých větvích.

Vykoukla jsem z okna. Měsíc v úplňku. A na kraji lesa, asi 50 metrů od chaty, stála postava.
Vysoká. Moc hubená. A měla na sobě něco bílého. Dlouhé. Jak noční košile z dob našich babiček.

Stála a dívala se přímo na moje okno. Nehnula se. 5 minut.

Začala jsem se třást. Chtěla jsem zavolat mámě, ale mobil neměl signál. Typické pro tu díru.
Sebrala jsem odvahu, vzala baterku a šla k oknu blíž. Posvítila jsem ven.

A v tu chvíli… zmizela.
Jen tak. Z jednoho kroku. Žádný útěk. Žádný šustot. Prostě nebyla.

Ráno jsem šla na to místo. Nic. Ani šlápota. Jen tráva.
Místní děda co bydlel 2 km dál mi pak řekl: „Jo, ten dům. Ten už 40 let nikdo nechce. Pořád tam někdo chodí. Ale to bude asi srna.“

Srna v noční košili? 😅

Od té doby jsem tam jela ještě 2x. Už se nic nestalo. Ale vždycky kolem 2:30 se probudím. Sama. A mám pocit že se na mě někdo dívá z lesa.

Teď je chata prodaná. Noví majitelé tam prý jezdí jen v létě a na den.

Moje otázka na vás:
Stalo se vám taky něco že jste viděli postavu a pak… nebyla? Nebo že místo samo „mlčelo“ a pak najednou ožilo?
Napište na FÓRUM


Předchozí článek
Další článek

V&R

V&R

🔥 Hádanka u krbu

1) Co má krb, ale nikdy nehoří?

2) Co roste, když to bereš?

3) Mám klíče, ale neodemykám. Co jsem?

4) Čím víc ho vezmeš, tím víc zůstane?

5) Co je vždy před tebou, ale nikdy to neuvidíš?

Načítá se, vyčkejte prosím...
Zpět nahoru